Černá Hora - národní parky, moře a další lákadla

Černá Hora - národní parky, moře a další lákadla

Ráj pro horaly, gurmány, historiky i milovníky moře. Směs pravoslaví, katolictví a islámu. Národní parky. To je jen zlomek toho, co nabízí Černá Hora - jedna z nejmenších nově vzniklých zemí jihovýchodní Evropy.

Po skončení, jak říkají místní, poslední balkánské války se do Černé Hory začalo znovu jezdit v roce 2001. CK Poznání tehdy vezla poloobsazenou Karosou první klienty poznávat krásy Montenegra. Návštěva míst mimo pobřeží nebyla doporučena. Dnes se již jezdí i do těch nejzapadlejších míst hornaté země, která toho nabízí tolik pro toho, kdo se ve dnech volna nechce jen tzv. válet u vody.

Černá Hora, Crna Gora nebo chcete-li Montenegro nezískala svůj název náhodou. Při poznávání země zjistíte, že je vůbec div, že mají kam přistávat letadla. Území malého státu totiž z 95% pokrývají hory. Tyto daly vzniknout čtyřem národním parkům: Durmitor, Skadarské jezero, Biogradska Gora a Lovčen.

Foto: pohoří Durmitor

Národní park Durmitor

Nachází se přibližně uprostřed země. Ve středu ukrývá nejvyšší černohorskou horu Bobotov Kuk  (2 523 m), která je nejvýznamnějším lyžařským centrem a v zimě i v létě láká velký počet turistů. Centrem tohoto pohoří je horské středisko Žabljak. Z tohoto místa se vyráží jak na lyžařské svahy v zimě, tak v létě na všechny horské treky nebo jen túry kolem horských ples.

Na Bobotov Kuk lze vystoupit během jednoho dne. Ať už se na cestu vydáte ze Žabljaku přes údolí Lokvica a stejnou cestou kolem Ledové jeskyně se pak vrátíte i nazpět nebo se necháte vysadit v  sedle na západní straně pohoří a odtud přejdete hřeben přes nejvyšší horu do Žabljaku. V letním období lze na vrchol vystoupit bez speciálního vybavení.

Jednodenní variantou pro túru lze zvolit i výstup na jeden z vrcholů okolo nejvyšší hory - Mali Medjed, Savin Kuk či Obla Glava. Při špatném počasí zvolte túru kolem jezer (Crno, Zminje a Jablan jezero) nebo na vyhlídku nad kaňon řeky Tary. Jedná se o nenáročné treky.

Foto: kaňon řeky Tary

V Žabljaku jsou dva kempy těsně před vstupem do národního parku (8 EUR). V národním parku lze přespat v salaších v údolí Lokvica. Ubytování seženete i v soukromí (15-20 EUR). V Žabljaku je supermarket a několik méně či více drahých restaurací.

Národní park Biogradska Gora

Když z Durmitoru zamíříte směrem k současnému hlavnímu městu Podgorica, budete ze západní strany míjet Národní park Biogradska Gora. Ten je známý především jedním z nejzachovalejších pralesů Evropy, stejně jako zapomenutými kouty pohoří. Ostře tak kontrastuje s pohořím Durmitor. Pohoří Bjelasica, které skrývá Národní park Biogradská Gora, lze přejít během tří až čtyř dnů. Absolvujete tak přechod podobný přechodu Nízkých Tater, s možností nabrání vody či doplnění sýra v místních salaších.

Foto: Biogradské jezero 

Minitrek (spíše procházka) kolem Biogradského jezera (ve výšce 1 094 m) začíná na parkovišti u místní restaurace, kde si také můžete postavit na několik dní stan. Značená cesta dává nahlédnout do zachovaného pralesa, stejně tak jako na nejbližší vrcholky hor. Vyhraďte si pro tento minitrek dvě hodiny.

Národní park Skadarské jezero

Největší jezero Balkánu - největší kapři v Evropě - místo nejnižší kryptodeprese (-38 metrů pod hladinou moře) v Evropě. Ideální den v těchto místech můžete začít projížďkou po jezeře. Lodivod vás nechá skočit do vody a vyzkoušet tak poměrně vysokou teplotu vody jezera (v létě kolem 23 °C). Ukáže vám, kde hnízdí kormoráni, kam byli (údajně) nasazeni hroši či jak daleko a jakým směrem je Albánie. 

Foto: Skadarské jezero

Možná se Vám naskytne i výhled na pohoří Prokletije. Na závěr vám ukáže, kde připravují nejlepší rybí polévku a skadarského kapra - prý v restauraci U Hemingwaye. To vše za 18 EUR.

Národní park Lovčen

Místo s nejvyšším počtem srážek v Evropě. Tyčí se nad bývalým hlavním městem Cetinje. Snad právě proto je oblastí posvátnou pro všechny Černohorce. Je totiž místem posledního odpočinku národního obrozence Petra Njegoše - spisovatele, vladyky a nejvyššího představitele království Zeta (původní název Černé Hory) v 19. století.

Na nejvyšší horu Štirovnik či na Jezerski vrh (místo s mauzoleem Petra Njegoše) snadno vyrazíte z Cetinje či ze sedla Krstec po překonání tzv. Lovčenské silnice z města Kotoru.

Pobřeží Jadranu

Černá Hora je zemí, která nenadchne pouze trekaře či horaly. Jistě nadchne i milovníky moře, nočního života přímořských měst či gurmány obdivující středomořskou kuchyni. V roce 1979 bylo černomořské pobřeží poškozeno silným zemětřesením. Historické město Kotor mělo značně poškozené historické jádro, stejně jako Budva, jejíž brána do starého města byla na několik let zatlučena.

Foto: Budva - pláže v okolí

Dnes však města žijí ruchem přímořských center a dávají tak na odiv opravenou architekturu Benátské republiky či mohutnost svých hradeb. V přístavu Tivat zase můžete vidět lodě srbské armády, které se nechvalně proslavily ostřelováním Dubrovníku v roce 1991. Před tím než opustíte Montenegro směrem do Chorvatska, navštivte Herceg-Novi - lázeňské město s velkým množstvím schodů, stromů a květin - východisko do pohoří Orjen.

Jen Ulcinj se od těchto měst liší. Leží na hranicích s Albánií při deltě řeky Bojany. Toto místo je zcela muslimské, nepřekvapí vás zde proto hlas muezzina nesoucí se z minaretu místní mešity. Co vás zde ale překvapí určitě, je jediná písečná pláž Černé Hory, konkrétně s pískem černým.

Jako základnu pro poznávání pobřeží lze zvolit kemp na pláži Jaz (pár kilometrů severně od Budvy) nebo kemp mezi osadami Bečiči a Sveti Stefan - kemp pořídíte vždy za 6 EUR/noc. Snadno seženete i ubytování v soukromí, za které zaplatíte 15-20 EUR/noc.

Další důvody proč navštívit Montenegro

Při pohledu na mapu Černé Hory vás zaujme velký záliv, podobný norskému fjordu, který se zarývá do pevniny hned za hranicemi s Chorvatskem. Je jím záliv ve tvaru čtyřlístku Boka Kotorska, který by si nikdo, kdo je v těchto končinách, neměl nechat ujít. Překvapí vás blankytně modrou vodou, ostrůvky s katolickými kostelíky Sveti Djorde a Gospa od Škrpjela nebo ostrovem Mamula - vězením z dob prezidentování Josipa Tita.

Foto: Boka Kotorska

Za další raritu Montenegra lze považovat nejen most přes řeku Taru z 30. let 20. století, ale i šunku pršut - speciálně sušenou vzduchem, který je směsicí vzduchu středomořského a pevninského. Jistě ochutnáte víno Vranac - balkánskou odrůdu silného červeného vína. Cetinje - bývalé hlavní město království Zeta, které dnes ukrývá polorozpadlé budovy velvyslanectví snad všech evropských měst, je místem, kde najdete nejznámější pravoslavný monastýr země.

Crna Gora je země, která je díky své poloze na Balkáně směsicí kultur a náboženství. Nadchne vás ale hlavně unikátní přírodou, milými lidmi, typicky balkánskou kuchyní a nejčistším pobřežím Evropy. Vyhraďte si proto následující léto deset dní a vyrazte směrem na jihovýchod!

Praktické rady

Kempy - v Černé Hoře je najdete pouze v národních parcích nebo na pobřeží, cena 5-8 EUR/noc
Ubytování v soukromí - najdete ho tam, kde je inzerováno “sobe“, pořídíte jej za 15-20 EUR/noc
Jídlo - ceny jídla v supermarketech či ve stánku pořídíte za přibližně stejné ceny jako u nás, v restauracích na pobřeží jsou ceny nepatrně vyšší než u nás
Doprava po zemi - úroveň místní dopravy je srovnatelná s Bulharskem, nevede do všech míst a je značně nepravidelná, stopování se nedoporučuje kvůli úzkým silničkám a nízkému výskytu aut v horách

Tip - jako nejlepší dopravní prostředek pro poznání Černé Hory se jeví osobní automobil. Kdo však nemáte tuto možnost, zkuste následující: nechte se autobusem dovést do Bělehradu (1 200 Kč). Pokračujte pak do a po Černé Hoře místní dopravou (bus a vlak, po hlavních tazích stopem) - z  chorvatského Dubrovníku pak zkuste s nízkonákladovou leteckou společností přímý let do Prahy (70 EUR). Vyhnete se tak vracení zpět stejnou cestou.

Zájezdy do Černé Hory pořádá CK Poznání.

- PR článek -

CK POZNÁNÍ 
Palackého třída 2744 
530 02  Pardubice-Zelené Předměstí 
Tel.: 466 535 401, 466 510 074

poznani@poznani.cz 
www.poznani.cz

Pobočka Praha 3
Bořivojova 23 (vchod z Ondříčkovy)
Tel.: 222 211 756
praha@poznani.cz

Pobočka Brno
Nám. Svobody 10 (nádvoří Alfa pasáže)
Tel.: 542 213 676 
brno@poznani.cz

Pobočka Liberec
Na Bídě 657/8a (Adrenalin centrum)
Tel.: 486 112 250 

Pobočka Hradec Králové
Tomkova 911
Tel.: 495 513 816, 605 538 365

Článek byl zobrazen 9 490 krát.