Boka Kotorská - informace o letovisku

Boka Kotorská - informace o letovisku

Jedním z nejkrásnějších míst na pobřeží Černé Hory je Boka Kotorská – záliv podobající se skandinávským fjordům. Na místě, kde se setkává východ se západem, vznikl jeden z nejhezčích zálivů na světě, nejjižnější fjord Evropy končící pod horou Lovčen o nadmořské výšce 1 749 m n. m. Boka Kotorská není jen obrovský, ale je současně i podivuhodný záliv v severozápadní části černohorského přímoří. Boka Kotorská je považována za jeden z nejlepších přírodních přístavů světa.

Tvoří jej vlastně dva zálivy (italky bocca) skládající se z několika menších zátok pojmenovaných po městech stojících na pobřeží a jeho přední část odděluje od volného moře poloostrov Luštica. Majestátností své horské hradby zvedající se přímo z moře i svým tvarem a velikostí připomíná spíš daleký sever, malebností svého pobřeží a bujným rostlinstvem slunný jih. Záliv je přírodně rozdělen na čtyři menší – hercegnovský, risanský, kotorský a tivatský.

Jako perly, na jejich pobřeží jsou posázena malá města, klenotnice historie, umění a krásy: Hercog Novi, Tivat, Perast, Risan a samozřejmě Kotor, jenž dal tomuto fjordu jméno. Letoviska v Boce jsou turisty velice žádaná také pro blízké historické památky, které jsou zde opatrovány. Díky turismu a přílivu peněz z cestovního ruchu jsou pak také zdejší památky ve velice zachovalém stavu.

V Boce Kotorské jsou jako na jednom z mála míst v černohorském přímoří v moři i na břehu sladkovodní prameny - vrulja. Boka se hluboko zařezává do krasového pohoří. Celková délka zálivu činí 20 km a nejužší místo, zvané Verige (řetězy), je  350 m široké. Dříve se zde natahovaly řetězy, které bránily vjezdu nepovolaným lodím.

Díky výhodným přírodním podmínkám bylo území Boky osídleno již od dávných dob, což dokazuje řada archeologických nálezů v okolí. I ve středověku poskytovala ochranu rybářům, námořníkům a vojenským plavidlům a na jejích březích vyrostlo několik důležitých měst s mohutnými hradbami a pevností chránících vjezd do zátoky.

Boka Kotorská sloužila jako základna pro válečné námořnictvo Rakouska – Uherska, a ve 20. a 30. letech minulého století i pro potřebu Československé armády. Na podzim a v zimě proniká z vnitrozemí k pobřeží a na moře obávaný vítr bóra.

Dnes zde mezi obcemi Kamenari a Lepetane jezdí trajekt, který se vyplatí využít, pokud cestujete dále po pobřeží směrem k Budvě a dále. Obě možnosti, tj. objezd nebo trajekt, mají své přednosti i zápory: ta první umožňuje navštívit i menší starobylá místa v boce, např. Risan a Perast atd. Je však značně delší - přibližně o 40 km. Turista, který se rozhodne pro objezd boky, však potřebuje značně víc času než ten, kdo použije trajektu. Ušetřený čas lze věnovat hlavním pozoruhodnostem boky. K nim patří např. lázeňské město a letovisko Herceg Novi, ležící jen pár kilometrů za vstupem na území Černé Hory. Ta druhá podstatně zrychlí cestu a umožňuje z paluby trajektu pozorovat s patřičným odstupem stále se měnící působivou scenérii hor i moře; míjí však odlehlejší místa v severní části boky.

Všude zde čekají na návštěvníky kulturně historické památky mimořádné úrovně, dokládající začátky zdejšího osídlení již před 2 500 lety, dobu největší slávy zdejší námořní plavby a její prosperitu, stejně jako její pozdější úpadek. Výstavné hotely a jejich doprovodná zařízení reprezentují znovuzrození boky a jejích sídel díky cestovnímu ruchu v posledních 40 letech.

Starobylé město Kotor s přístavem leží v závěru Kotorského zálivu (součást boky Kotorské) na úpatí pohoří Lovćen, jež mu vytváří působivý závěr. V roce 1979 byl Kotor zapsán pro své mimořádné bohatství kulturních památek, především však pro svůj neporušený systém městského opevnění, na seznam světového kulturního dědictví organizace UNESCO. Součástí zápisu je i Kotorský a Risanský záliv. Navštěvuje se především jako cíl výletů, ale má i rekreační zařízení, velmi četné možnosti sportování zábavy a kultury. Při zemětřesení v roce 1979 utrpěl Kotor, zejména jeho staré jádro, ohromné škody. Opravy trvaly řadu let.

V Kotoru a jeho okolí nejsou dlouhé a široké pláže, typické pro ostatní části černohorského přímoří. Pláže jsou většinou jen kratší, přírodní nebo uměle upravené. K těm trochu větším patří pláž Morinj, která se rozkládá pod silnicí a má povrch z písku a oblázků. V její blízkosti je kanál s jachtařským přístavem. Pláž Orahovac se nachází mezi Kotorem a Perastem. Markův mys (Markov rt) je pláž mezi obcí Stoliv a městečkem Prčanj u skupiny hotelových bungalovů.

Zajímavost

O Boce Kotorské vypráví pověst o námořnících, kteří vezli na lodi tělo sv. Trofima (Tripuna), zastihla je bouře a oni se schovali v klidných vodách zálivu. Protože nevěděli, jak odtud vyplout, místní jim poradili, ať ponechají ostatky svatého na tomto místě a oni jej budou uctívat jako jejich ochránce a spasitele. Tak se i stalo, domorodci vybudovali v Kotoru překrásnou románskou katedrálu sv. Tripuna, jednu z nejkrásnějších středověkých staveb Středomoří.