Perast - informace o městě

Perast - informace o městě

Přibližně 12 km od Kotoru se na úpatí hory Ilino brdo (873 m) rozkládá historicky významné městečko a turisticky oblíbené letovisko Perast. Může se pochlubit slavnou minulostí. Jelikož leží na břehu černohorského zálivu Boka Kotorská, bylo již na konci středověku vyhlášeným střediskem mořeplavby.

Městečko Perast vyrostlo na hranicích Risanského a Kotorského zálivu, přímo naproti vjezdu do úžiny s názvem Verige. Ve vzdálenosti asi půl kilometru od města se z vod zálivu zvedají dva ostrůvky, větší Gospa od Škrpjela a o něco menší Sveti Djordje. Perast se vždy vyvíjel jako samostatná obec, v 17. století dokázal odolat i nájezdům Turků. Nikdy tedy nepadl do osmanských rukou. Podařilo se mu to dokonce i přesto, že neměl žádné hradby, ale každý z místních domů fungoval jako pevnost.

Jako upomínka na vítězství nad Turky se již od roku 1645, každoročně 15. května, koná ve městě tradiční slavnost spojená se soutěží zvanou „Střelba na kohouta“. Kohout zde symbolizuje nepřítele a tak se místní muži snaží vzduchovkou střelit plastiku kohouta, která je připevněná na desce na hladině moře. Komu se to podaří, dostane tradiční dečku, na níž je vyšito datum slavné bitvy i datum jeho vítězství v soutěži.

Největšího rozmachu dosáhlo město ke konci 17. a také v 18. století. Prosperitu mu zajišťovala stavba lodí, mořeplavba, početná obchodní flotila a obchodování s cizími zeměmi. V Perastu se nacházela také námořní škola Nautika, jedna z nejvyhlášenějších na světě. Studovali na ní dokonce i důstojníci loďstva cara Petra Velikého. Konec blahobytu nastal poté, co došlo k odklonu námořních obchodních tras z východního Středomoří k Atlantickému pobřeží v západní Evropě. Dřívější úspěšná doba se však odrazila na architektonickém vzhledu města. Vznikly zde četné domy obchodníků, kapitánů, rejdařů a dalších významných lidí, kteří si potrpěli na výstavnost a architektonické detaily.

Ze 17. a 18. století se podařilo v Perastu dochovat především renesanční a barokní domy, jako například palác Bujovićů, Zmajevićů s kapličkou, Balovićů a Viskovićů. Palác Bujovićů dnes slouží jakožto prostory pro Muzeum města Perastu. Exponáty jsou zaměřeny především na dějiny mořeplavby. Budova bývalé školy Nautika je nyní obytná. Perast však vyniká také několika krásnými sakrálními stavbami, jako třeba kostel sv. Mikuláše (Sveti Nikola), nebo o něco architektonicky propracovanější, ale nedokončený farní kostel ze 17. stol. Nad městem je možné navštívit zříceninu benátské pevnosti. Naskýtá se z ní krásný výhled na celý Perast.

Město je v současnosti městskou památkovou rezervací, ale ještě před cca půl stoletím to vypadalo, že bude navždy zapomenuto a turisté jej budou obcházet obloukem. Až do 60. let minulého století Perast chátral a jeho nádherné centrum s typickou mediteránskou architekturou bylo velmi zanedbané. Místní obyvatelé se však rozhodli pro jeho obnovu, aby z něj udělali místo odpočinku pro Černohorce. Netrvalo ale dlouho a proměnilo se v letovisko vyhledávané turisty z celého světa. Veškerou jejich snahu však v roce 1979 zhatilo mohutné zemětřesení, které již opravené a zakonzervované budovy poničilo, nebo strhlo úplně. Jelikož jsou však Černohorci velcí bojovníci, pustili se do oprav znovu a postupně všechny zhroucené a poškozené budovy opravili. Ještě dodnes se však nepodařilo vše vrátit do původního stavu.

Na nedalekém ostrůvku Sv. Djordje (Sv. Jiří) stojí benediktinské opatství postavené v polovině 12. století. V jeho sousedství se rozkládá perastský hřbitov. Na druhém ostrůvku Gospa od Škrpjela (Panna Maria Na skalách), který byl v minulosti uměle vytvořen na podmořském skalním útesu, se nachází mariánský poutní kostel ze 17. století. V něm je k vidění 68 fresek místního rodáka, barokního malíře T. Kokolji. Kostel ukrývá také 2500 stříbrných destiček, na nichž jsou vyryty scény z života námořníků. Na ostrůvky je možné se dostat čluny vyplouvajícími z Perastu.